Svátek má: Ludmila

Komentáře

Sebezařazení občanů na levopravé škále politické orientace

Agentura CVVM v červnu zpracovala na reprezentativním vzorku respondentů průzkum, jak sami sebe lidé vidí, pokud jde o jejich vlastní politickou orientaci.

Z průzkumu vyšlo několik zajímavých informací, které by velmi pozorně měli číst především stratégové stran levice, tedy ČSSD a komunistů.

Podle průzkumu se 21,9% občanů řadí nalevo od středu, dále 39,1% napravo a 29,4% do politického středu. Podle průzkumu má podíl občanů, kteří sami sebe vidí jako levicového voliče trvale klesající tendenci. Z téměř dvou pětin v roce 2013 je v roce 2019  (podle klouzavého průměru) necelých 23% občanů. To je ohromná změna ve společnosti, která stojí za hlubší analýzu nežli jen za konstatování.

Naopak pravice, jejíž vliv se v roce 2012 a 2013 pohyboval pod 30%, se dnes blíží dvěma pětinám občanů. A tento podíl  vytrvale v posledních šesti letech roste. Od začátku sledování tohoto jevu, tedy od roku 2003, podíl občanů, kteří se považují za středové voliče, vytrvale roste. Ze zhruba jedné pětiny voličů na počátku,  na téměř 30% v roce 2019. Když se podíváme na rozčlenění voličů podle věku, pak největší podíl levicových voličů,  zhruba 36%, je ve věkové skupině přes 60 let. Je to jediná věková skupina, kde voliči levice převažují nad voliči pravice.

Dá se říci, že se snižující věkem také klesá podíl občanů, kteří se vidí jako lidé s levicovými názory až na 8,2% ve skupině lidí ve věku 20 – 29 let. Ve skupině 15 – 19 let se levicoví voliči prakticky nevyskytují. Převažují vysoce voliči pravice, a to i nad středovými voliči. Podobné je to i v ostatních věkových skupinách, včetně věkové skupiny 45 – 59 let.

 Pokud jde o sebezařazení na škálu levice – pravice podle vzdělání, pak největší podporu má levice u lidí se základním vzděláním, kde lidé levicových názorů převažují nad voliči pravicovými. Vysoký podíl občanů, kteří se považují za levicové je také u lidí se středním vzděláním bez maturity a vyučených. V této vzdělanostní skupině ovšem již převažuje podíl pravicově zaměřených občanů. Levicově zaměření občané se středním vzděláním s maturitou tvoří jen necelých 19% této věkové skupiny a naopak lidé s pravicovým zaměřením tvoří v této skupině přes dvě pětiny.



A ještě drtivější je zastoupení pravicově zaměřených voličů vůči levicovým u lidí s vysokoškolským anebo vyšším odborným vzděláním. To skóre mezi pravicovými a levicovými občany je v této vzdělanostní skupině  58 %:13 % v neprospěch levicově zaměřených občanů.

Jak jsem již  naznačil, stratégové stran levice by si měli upřímně a pravdivé, na základě detailních sociologických  analýz, zjistit co se stalo v posledních letech v české společnosti, že došlo k takovému poklesu, vlastně degradaci atraktivity levice. K marginalizaci jejího vlivu u vysokoškoláků a zejména  u mladých lidí do 19 let.

Pokud se nezaujatě dívám na čísla této  analýzy zpracované  CVVM a pokud bych nevěřil, že příští  vývoj nebude mít určitou dynamiku ve prospěch levice, musel bych říci, že levice za nějakých 10 – 15 let prostě nebude existovat. Tedy přesněji, tradiční levicové politické strany, které - jak se zdá - rychle ztrácejí atraktivitu. Celkově ovšem to rozložení názorů občanů na škále levice – pravice je nepřirozené a souvisí zřejmě s určitou ostrakizací levice a ztrátou její prestiže po zdrcujících porážkách ve volbách, A to se týkalo v posledních letech zejména sociální demokracie..


 Jiří Paroubek