Svátek má: Ludmila

Komentáře

Jiří Dolejš

poslanec PS PČR (KSČM)

K projednávání rozpočtu na rok 2018

V letních měsících projednávají jednotliví resortní ministři návrh státního rozpočtu na rok 2018 je to už takový pravidelný rituál mezi schválením hrubého návrhu v květnu a konečnou vládní verzí v září.

Správce eráru si nechá schválit základní čísla a pak se koaliční ministři dohadují, co kdo ještě vyprosí od správce eráru pro svůj resort.  I letos tomu není jinak, jedni chtějí rezervu na náhrady za sucho, jiný více peněz pro státní nemocnice nebo na program bydlení pro seniory.  Otázka by neměla znít zda, ale jak.

Tentokrát má ale tato politická licitace zvláštní charakter. Za prvé končící koaliční vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL už vykazuje minimum koaliční soudržnosti. Premiér Sobotka označil květnový návrh jako šitý horkou jehlou a přiznal tak koncepční vyprázdněnost současného vládnutí. V podstatě se vláda dosud vezla na vlně hospodářské konjunktury a jen se ministři teatrálně přetahují do sféryčího vlivu budou vybrané peníze přesměrovány.

Druhým specifikem jsou blížící se volby. Každý správce resortu je z nějaké strany a hraje tak sám na sebe, aby se předvedl před svými voliči. Mimořádnou roli tu má hnutí ANO, jehož zástupci spravují resort financí. A za kterými musí ostatní žádat o peníze. Místo racionalizace výdajové struktury rozpočtu tedy jde spíše o volební kolbiště, které vyvrcholí 30. září, kdy končící vláda předloží definitivní návrh zákona. Až nová sněmovna pak může měnit strukturu návrhu. Zřejmě jen dílčí, pokud nebude chtít riskovat rozpočtové provizorium kvůli vracení rozpočtu k převracování v situaci kdy nemusí být jasné ani kdy a jaká nová vláda vznikne.

Protože současná Poslanecká sněmovna již svou práci po prázdninách ukončí, nestihne tento návrh projednat. Ale nestihne ani projednat nic, co by se promítlo do zákonů, na kterých musí být návrh rozpočtu postaven. Nelze již očekávat především žádné příjmové opatření. (zejména v daňové oblasti) Růst rozpočtových příjmů je navržen 3,4% a jejich výraznější zlepšení nelze očekávat ani kdyby se naplnil optimistický odhad růstu HDP (meziročně rostly příjmy za 1. pololetí roku 2017 o 3%).    


Při již naplánovaných rámcových výdajích to znamená saldo 50 mld korun. Pravicová opozice to kritizuje jako příliš vysoké. Ale je jasné, že výsledek roku 2016 se nebude opakovat. Již dnes je vývoj salda v roce 2017 hluboko pod úrovní loňského roku. Netřeba se ale nechat unášet úzce účetním pohledem, navržené saldo by mělo být pod 1% HDP, což je jedno z nejnižších hodnot v EU.  Daleko důležitější je efektivnost rozpočtové struktury, zda se penězi neplýtvá, zda nedochází k narušení nezbytných funkcí veřejných služeb, kvalita čerpání evropských fondů i náležitá podpora rozvoje.     

Současná licitace o návrh rozpočtu na rok 2018 spíše odhaluje slabá místa a resty které tu zůstanou po vládě Bohuslava Sobotky.  O to citlivější, že léta relativní hospodářské stability mohou brzy vzít za své a šlo o čas promarněný. V tomto ohledu celá vláda ale především bývalý ministr financí Babiš selhali. Rozpočet s jasnější definovanou rozpočtovou strategií bude možné navrhnout až pro rok 2019.

Strategie udržitelného financování hlavních veřejných služeb, efektivnější a solidárnější nastavení daňového systému i kvalitní střednědobý rozpočtový výhled bude jeden s akutních úkolů pro novou vládu, která vzejde z podzimních voleb.  Je na voličích, aby to nebyla vláda, která by se vrátila k razantním škrtům a dalšímu omezování odpovědnosti státu.
                                                                                                                              
  Jiří Dolejš